Nač má příroda právo? Aby bylo zdrávo.

Nárok na zdravé prostředí je jedním z lidských práv zaručených Ústavou České republiky. V roce 1992 byl schválen zákon na ochranu přírody a krajiny. Podle něj je třeba udržet přírodní rovnováhu v krajině, chránit rozmanitost života, přírodních hodnot a krás atd. 

Zákon stanovuje základní povinnosti a postupy v ochraně přírody (např. ochranné podmínky při ochraně rostlin, živočichů, území či dřevin, povinnosti občanů a státní právy atd.). Podrobnosti nalezneme ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., např. povinnosti při kácení dřevin, nebo vytváření ÚSES atd. Důležitou součástí vyhlášky jsou seznamy zvláště chráněných druhů v její příloze.

Ochrana přírody je však řešena i v mnoha dalších zákonech, vyhláškách či nařízeních. Namátkou lze uvést zákony o lesích, o vodách, o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o hornické činnosti, o ekologickém zemědělství a mnoho dalších.

Praktickou ochranou jsou pověřeny orgány ochrany přírody zejména správy NP a CHKO a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).