Kyselé deště

V ovzduší silně znečištěném některými druhy škodlivin, jako jsou oxid siřičitý nebo oxidy dusíku, dochází chemickými reakcemi s vodní párou ke vzniku slabých kyselin. Ty spolu s deštěm a sněžením padají na zemský povrch a mluvíme o nich jako o kyselých deštích.

Kyselé deště mají velmi nepříznivý vliv především na půdu a rostliny, zejména některé druhy stromů. Když bylo v naší republice v 70. a 80. letech 20. století ovzduší nejvíce znečištěné, způsobily kyselé deště odumření celých rozsáhlých lesů na hřebenech Krušných a Jizerských hor. Mohlo za to znečištění z tepláren a elektráren spalujících uhlí.

V polovině 90. let byly elektrárny modernizovány a situace se významně zlepšila. Stále ale není vyhráno. K tomu, aby se výskytu kyselých dešťů úplně zabránilo, by bylo třeba výrazně omezit pohon automobilů na benzín a naftu. Také by bylo třeba postupně zmenšovat množství uhelných elektráren v severních Čechách, protože ani po modernizaci se nejedná o čisté zdroje energie.  

Lesní porost, který uschnul v důsledku působení kyselých dešťů. (Foto ZDROJ 33)

  Udělejte si doma nebo ve vaší třídě pokus. Připravte si k pěstování dvě rostliny stejného druhu. První rostlinu budete pravidelně zalévat octovým roztokem. Ocet je slabá kyselina, takže je to trochu podobné, jako by na rostlinu padal "kyselý déšť". Druhou rostlinu zalévejte pro srovnání pouze obyčejnou vodou, jako zaléváte jakékoliv jiné květiny. V dalších dnech a týdnech sledujte, jak se oběma rostlinám daří a zapisujte si případné změny, které na rostlinách pozorujete.