Shrnutí

Zemská atmosféra je plynným obalem Země. Jejími nejvýznamnějšími součástmi jsou plyny dusíku, kyslíku, argonu, oxidu uhličitého, proměnlivé množství vodních par, které zajišťují vznik mraků a existenci vodních srážek na Zemi a další.

Stále zesilující vliv člověka, spojený především se vzrůstajícími dopady průmyslové výroby, dopravy, intenzivního zemědělství a rostoucí celosvětové populace, způsobil zejména během 20. století výrazné znečištění ovzduší. Mezi významné znečišťující látky řadíme v současné době zejména oxidy síry, oxidy dusíku, freony, polyaromatické uhlovodíky a polétavý prach.

Největší vliv na znečištění ovzduší v České republice měl ve 20. století především energetický průmysl spojený se spalováním fosilních paliv, zejména uhlí. Při spalování uhlí vznikající oxidy síry, dusíku a polétavý prach výrazně zhoršily čistotu ovzduší u nás a území Česka tak patřilo k oblastem s nejvíce znečištěným ovzduším na světě. Místy byl vliv znečištěného ovzduší tak velký, že docházelo ke vzniku kyselých dešťů, které zlikvidovaly rozsáhlé plochy lesů především v Krušných a Jizerských horách.

Během 90. let 20. století došlo k modernizaci naprosté většiny elektráren, tepláren i řady průmyslových podniků v České republice a úroveň znečištění ovzduší proto výrazně poklesla. Na druhou stranu se v posledních letech zvyšuje nepříznivý vliv rostoucí automobilové dopravy na ovzduší u nás. Přestože v minulosti došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší, stále se některé oblasti, nejvíce Moravskoslezský kraj a také Ústecký kraj řadí mezi území s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě. Vliv na to má především přetrvávající rozsáhlé využívání uhlí, což je i přes modernizaci provozů spojeno s produkcí množství znečišťujících látek. Na Ostravsku jsou na vině navíc také podniky těžkého průmyslu a bohužel také vliv méně čistých provozů ze sousedního Polska.

Znečištění ovzduší má nepříznivý vliv na zdraví lidí i ostatních živých organismů, které v zasaženém prostředí žijí. Ve znečištěných oblastech se vyskytuje více nemocných rakovinou plic nebo astmatem a lidé se zde dožívají nižšího věku než v oblastech s čistším prostředím.

Vlivem spalování fosilních paliv a rozvojem intenzivního zemědělství především v posledních sto letech postupně roste v atmosféře také množství skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, metan, oxidy dusíku a další. Zvyšování podílu skleníkových plynů v atmosféře již v současnosti vede podle většiny světových odborníků ke změnám zemského klimatu, především k postupnému oteplování Země. Podle odhadů může i v dalších desetiletích postupně průměrná teplota na naší planetě vzrůstat, což s sebou pravděpodobně ponese řadu nepříznivých jevů, jakými může být zaplavování pobřežních oblastí stoupající hladinou oceánů, problémy s pěstováním zemědělských plodin, šíření nemocí a další.

Atmosféra Země byla působením člověka narušena i dalšími způsoby. Používáním freonů ve 20. století například došlo k výraznému poškození ozonové vrstvy, díky čemuž se v některých oblastech velmi zvýšil výskyt rakoviny kůže. Znečištění ovzduší zapříčinilo také vznik již zmíněných kyselých dešťů.

Vliv lidstva na zemskou atmosféru je tedy obrovský a odpovědný přístup by měl proto usilovat o zmenšování nepříznivých dopadů tohoto vlivu, aby působení lidí nebylo likvidační pro jiné živé organismy na Zemi. Jednou z klíčových oblastí, kde by mělo dojít k postupným změnám, je oblast energetiky, tedy především výroba tepla a elektrické energie, ale také využívání energetických surovin pro pohon automobilů. Pro všechny zmíněné oblasti je společná naprostá převaha využívání fosilních paliv, jako je uhlí nebo ropa, jejichž negativní dopady byly popsány výše. Je proto žádoucí postupně se zbavit závislosti na fosilních palivech. Cesta spočívá zejména ve výrazné podpoře energetických úspor a výrobě energií z obnovitelných zdrojů.