Jak stará je naše krajina?

     
Jak stará je naše krajina? To je ale divná otázka. Naše krajina je tady přece odpradávna. To je sice pravda, ale krajina se mění tak, jak se mění klimatické podmínky. Jistě vypadala jinak v době ledové a jinak vypadá v současnosti. I dnes v naší krajině nalezneme organismy, které se u nás vyskytovaly i v době ledové – pozůstatky ledových dob, např. bříza trpasličí. Ta se u nás udržela pouze na horách (tedy tam, kde se podmínky blíží podmínkám v době ledové). Dnes ji najdeme např. na Islandu nebo v Grónsku.

S postupným oteplováním ustupovaly druhy přizpůsobené chladnému podnebí a zároveň se šířily druhy teplomilné. Později začal do vzhledu krajiny zasahovat člověk. Nejprve nenápadně, později mnohem výrazněji. První výrazné změny nastaly s nástupem zemědělství. V souvislosti s pěstováním rostlin a pastvou dobytka se objevují pastviny, pole a louky.

K dalším výrazným změnám došlo v době rozvoje průmyslu. Tyto změny ovlivňují krajinu i v současnosti (tovární haly, elektrická vedení, dálnice, železnice ad.).

 

Propojte krajinný útvar se způsobem, jakým ho člověk vytvořil a udržuje.

Louka                                                   Pastva

Pole                                                      Sečení

Pastvina                                              Orba

 

 

Milníky historie české krajiny

Nejstarší druhy, které naše krajina pamatuje, pocházejí z poslední doby ledové – pozůstatky ledové doby. Zachovaly se především na horách, kde i dnes panují chladné podmínky. Příkladem je třeba malý keř bříza trpasličí nebo bylina lomikámen trsnatý. Další druhy se u nás začaly objevovat teprve v období začínajícím po poslední době ledové.

Od té doby se u nás objevují druhy i přičiněním člověka – kulturní rostliny a plevele.

Důležité okamžiky ve vývoji naší krajiny:

1. Konec poslední doby ledové (před 10 300 lety)

Dochází k výraznému oteplování. Krajinu tehdejší doby připomíná dnes např. Tibet či jižní Sibiř. Máme zde mamuty a srstnaté nosorožce, na území ČR žije pár set či pár tisíc lovců a sběračů.

2. Před 8 000 lety

Travnatá krajina se mění na lesní plochy. S oteplováním se objevil řídký les s dubem, lískou, borovicí a smrkem. Později se v lesích také objevují javory, lípy, jilmy a jasany. Počet lovců a sběračů dosahuje tak vysoké úrovně, že je krajina málo schopná všechny uživit.

 3. Zemědělská revoluce (před 7 000 lety)

První zemědělci obsazují oblasti podél velkých řek. Zpočátku obdělávají volné plochy, ale postupně kácí i les. Postupný vznik zemědělských krajin. Vzniká nejstarší sídelní oblast (české a moravské nížiny).

4. Doba bronzová a šíření bezlesí (před 3 000 lety)

Další rozšíření bezlesí. Vzniká pastevní krajina s vřesovišti. Lidé osidlují pahorkatiny. Objevují se Keltové.

 

5. Středověké odlesnění (před 700 lety)

Rozvoj zemědělství, velký růst populace, postupné osidlování krajiny, používání chomoutu a využívání koňské síly. Pokračující odlesňování. Zakládání měst. Odlesnění způsobovalo povodně, nivy se proto zanesly hlínami a na nich vznikaly lužní lesy. Další zásah představuje např. zakládání rybníků. Trvalé lidské osídlení se šíří i do horských oblastí.

6. Průmyslová revoluce (před 150 lety)

Tvoří se současná krajina. Zůstává bezlesí v nížinách, ale silně se omezuje krajina s pastvinami, vřesovišti a křovisky. Pastviny a kulturní louky zarůstají.

Obr. 1 Bříza trpasličí

Bříza trpasličí pamatuje doby ledové. Dnes ji u nás najdeme jenom v nejvyšších pohořích. V době ledové se vyskytovala i v nížinách (zdroj www.biolib.cz).


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 2 Lomikámen trsnatý

Lomikámen trsnatý je dalším příkladem druhu, který u nás přežil dobu ledovou. Tento druh se dnes vyskytuje např. na chladných sutích Českého středohoří (originál).


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 3 Vrkoč bahenní

Příkladem živočicha, kterému se podařilo přežít v naší krajině od doby ledové do současnosti, je i velmi drobný plž – vrkoč bahenní. Dodnes se vyskytuje v některých mokřadech (originál).


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 4 Stepotundra na jižním ruském Altaji.


Krajina na jižní Sibiři v Rusku velmi připomíná tu, která se u nás vyskytovala v dobách ledových (zdroj Milan Chytrý, Vesmír 89, 526, 2010/9).


 
Nastavení fotogalerie