Metody zkoumání krajiny

Součástí představy o naší minulosti není pouze znalost významných dějinných událostí, ale také znalost toho, jak v minulosti vypadala naše krajina. Představu o tom nám poskytují např. staré fotografie, pohlednice a obrazy, staré mapy, archeologické nálezy ad. Věda dnes nabízí i další metody, které nám pomohou určovat vzhled naší krajiny i ve velmi vzdálené době. V současnosti dokážeme třeba pomocí dobře zachovalých pylových zrnek ,např. z rašelinišť, určit, jaké rostliny u nás v minulosti rostly.

 

Zeptejte se svých rodičů nebo prarodičů, zda nemají staré fotografie okolí vašeho domova.

 

Historie podkrušnohoří

Krajina se stále mění. Rychlosti těchto změn se často značně liší. Během lidského života zaznamenáme například změnu v krajině, kde se těží nerostné suroviny. Může trvat několik generací, než se opuštěné pole přemění na les. Několik tisíc let trvá, než se projeví klimatické změny, např. po skončení doby ledové. A několik milionů let trvají změny v souvislosti s pohyby kontinentů.

V době, kdy se v krajině pod Krušnými horami vytvářelo hnědé uhlí, byla zde velká sladkovodní pánev tvořená jezery propojenými močály. Území dnešní České republiky se v tehdejší době nacházelo téměř na rovníku a panovaly zde tropické podmínky. U Žatce do tohoto prostoru ústila velká řeka zvaná Praberounka. Vegetace velmi připomínala např. dnešní floridské močály v USA.

 

Porovnejte obrázek třetihorního pralesa se současným lesem.

Existují v naší republice místa, která můžeme označit jako prales?

Metody zkoumání podrobně

Asi se budete chtít zeptat, jak to všechno víme? Vždyť žádní lidé v tehdejší době ještě neexistovali.

Prvořadý význam pro poznání dávného osídlení českých zemí má archeologie.  A pokud začnou spolupracovat archeologové a přírodovědci, mohou jejich poznatky obohatit poznání historie naší krajiny o další informace.

Zásadním způsobem pak tato spolupráce přispěla k vytvoření obrazu české kulturní krajiny a jejích proměn. Například tzv. paleobotanikové jsou schopni, především prostřednictvím zkoumání pylových zrnek konzervovaných ve vhodných typech půd, určit, které rostliny se v té které oblasti vyskytovaly, resp. jak se měnilo jejich druhové zastoupení v jednotlivých etapách naší minulosti. A protože řada druhů rostlin se vyskytuje i dnes, můžeme usoudit, jaké klima v době jejich výskytu u nás panovalo.

 Další informace mohou podat zbytky zvířat - zkameněliny, zejména měkkýšů a obratlovců.

Jak vznikají zkameněliny  http://www.gweb.cz/clanky/clanek-23/

Pylová zrna pod mikroskopem

Pylová zrna za vhodných podmínek mohou v prostředí přetrvat i tisíce let (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Misc_pollen.jpg)


 
Nastavení fotogalerie

Historická a současná mapa krajiny JZ od Chabařovic


Informace o změnách v době nedávné nám také mohou poskytnout staré mapy či fotografie. Krajina JZ od Chabařovic u Ústí nad Labem s dnes zaniklými obcemi Vyklice a Hrbovice (mapa z 2. vojenského mapování - mezi lety 1836 – 1852 a současnost).

 

Úkol: Nalezněte na následující webové stránce http://geoportal.gov.cz/web/guest/map místo, kde se dnes nachází chabařovické jezero Milada a kliknutím mezi ortofotomapou (50. léta) a ortofotomapou (aktuální) se podívejte, jak se krajina změnila.


 
 
Nastavení fotogalerie